Blog

O nás – asociacni.eu

Informace

Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma
Výsledek obrázku pro vánoční přání 2020 zdarma

Děkujeme za dobrou spolupráci a přejeme Vám šťastný a úspěšný rok 2021 Přejeme Vám radostné prožití vánočních svátků a úspěšné vykročení do nového roku. příjemné prožití vánočních svátků a v novém roce pevné zdraví a mnoho štěstí a spokojenosti. za Vaši důvěru a těšíme se na další úspěšnou spolupráci.

to vám přeje provozovatel webu Petr Beran

Co jsou Vánoce? 25. prosince se slaví narození Ježíše Krista. Při sčítání lidu v římské říši se vydal Josef s Marií z Nazareta do Betléma. Maria tam v chlévě porodila syna, protože jinde nebylo místo…  Tak se narodil dlouho očekávaný Boží syn, jehož jedním z jmen je „Bůh s námi“. Vánoce nejsou o idylce, ale znamenají, že Bůh k nám přišel, aby se s námi solidarizoval, aby s námi zůstával ve všech našich situacích, a aby každému z nás otevřel cestu k životu, k lásce, k radosti, k Bohu. Přejeme vám radostné a pokojné Vánoce!
 


Jesličky: Bůh nezůstal v nebi

Jesličky připomínají jednu podstatnou skutečnost, že totiž Bůh nezůstal neviditelným v nebi, ale přišel na Zem, stal se člověkem, dítětem. Jesličky jsou aktuální více než kdy dříve ve světě, kde se vyrábějí zbraně a obrazy násilí pronikají do očí a srdcí. Jesličky jsou naopak rukodělným obrazem pokoje. 

Adventní čas aneb 22 rad a tipů, jak připravit krásné Vánoce

Advent začíná, Vánoce se blíží. Každý rok v tento čas většinu z nás podvědomě přepadnou obavy a pochybnosti, jestli všechny přípravy na Vánoce zvládneme včas a bez újmy na zdraví. Všechny dárky se nedají koupit najednou, stejně jako během posledního předvánočního víkendu nevygruntujeme celý byt a nenapečeme devatero druhů cukroví. Proto jsme pro vás připravili 22 nápadů, tipů a dobře míněných rad, jak proplout adventním časem s úsměvem a dobrou náladou a jak všechen předvánoční shon zvládnout s nadhledem a se sluncem v duši.SDÍLETUložitDISKUZEZKOPÍROVAT ODKAZ NA TENTO ČLÁNEK

1. První adventní neděle

Advent letos začíná v neděli 1. prosince. Ráno otevřeme první okénko v adventním kalendáři a až se setmí, rozsvítíme první svíčku na adventním věnci, která symbolizuje naději. Přes den můžeme zajít na vánoční trhy, dát si svařák, sáček horkých kaštanů a nasát tu správnou sváteční atmosférou předvánočního času. Večer se pak můžeme podívat na zbrusu novou českou pohádku s Karlem Gottem.

2. České Vánoce bez cukroví? To ne!

Na začátku adventu si dobře rozmyslíme si, kolik druhů a jaké množství cukroví budeme péct. Zavzpomínáme, které druhy jsou každý rok okamžitě pryč a které naopak ne. Podle toho se zařídíme. Každý máme své rodinné recepty, které se dědí z generace na generaci, ale co třeba upéct cukroví podle horoskopu nebo se poohlédnout po nejlepších receptech na webu Prima Fresh.

Krásné Vánoce všem čtenářkám i čtenářům | Femina.cz

3. Seznam vánočních dárků

Určitě se vyplatí udělat si seznam, koho a čím míníme na Vánoce obdarovat a kolik chceme utratit. Raději se zeptáme rovnou, co by si naši blízcí přáli, než abychom překvapili nechtěným dárkem, zejména teenagerům udělá radost spíše dárkový voutcher než svetr, podle nich naprostý shit. Kdo rád tvoří, vyrábí a kutí, měl by potěšit rodinu originálním dárkem. Hodně inspirace je na našich stránkách.

4. Předvánoční úklid

Kdo má pocit, že se bez předvánočního gruntování neobejde, ať se do něj pustí. Ale je fakt, že vánoční pohoda docela jistě nezávisí na oknech bez kocourů. Dokonale naleštěný byt nám do duše klid nevnese, zatímco třeba společné chvíle s rodinou nebo přáteli ano.

5. Zapomenutá česká tradice

Dříve 3. prosince podvečer chodívaly Barborky, tajemné předvánoční bytosti. Zahalené bílé postavy přišly k domu, zaklepaly na okno, tiše vstoupily, na nic se nevyptávaly, rozdaly hodným dětem cukroví, zlobivé vyšlehaly metlou a zase beze slova odešly.

Vánoce web - Rango Plzeň

6. Barbory a barborky

4. 12. je svátek sv. Barbory, tak všem Barborkám, Bárám a Baruškám nezapomeneme popřát štěstí. Když půjdeme okolo třešně, višně, jabloně, meruňky, švestky nebo zlatice, utrhneme si větvičku a dáme ji doma do vázy. Pokud barborka, jak se jí říká, vykvete na Štědrý den, tak podle tradice do roka stane před oltářem dívka, která ji utrhla. V některých krajích z rozkvetlých barborek usuzovali na konec zimy – tedy čím dříve větvičky rozkvetly, tím dříve přijde jaro a naopak. A kdo chtěl mít plný měšec, dával barborku rozkvést spolu se smrkovou nebo borovou větvičkou. Když barborka rozkvetla, peněz bylo dost, když ne, tak ne. I když nevěříme na pověry, budeme mít v bytě něžnou vánoční dekoraci.

7. Mikuláš nejen pro děti

Koupit sladkosti nebo vyrobit drobné dárky na Mikuláše bychom měli nejen pro své potomky, ale taky pro dospělé členy rodiny i kolegy a přátele, neboť přece každého potěší mikulášský dáreček. Večer 5. 12. chodí Mikuláš s čertem a andělem! Ale protože už máme připravenou nadílku, můžeme se vesele bavit. 

8. Druhá adventní neděle

Pokud ještě nemáme, vyzdobíme byt vánočními dekoracemi, ty se zaslouží o ještě svátečnější adventní atmosféru. A večer zajdeme na adventní koncert a rozsvítíme druhou svíčku na adventním věnci, symbolizující mír.

9. Kontrola vánočních dekorací

Zkontrolujeme zásoby a stav vánočních dekorací. Předejdeme tak nemilému štědrovečernímu překvapení, protože rozbité ozdoby, stojan na stromek nebo figurky v betlému by nás mohly na poslední chvíli zaskočit. S předstihem nakoupíme prskavky, františky, purpuru a svíčky.

10. Nezapomínáme na ptáky

Ať bydlíme v domku, v bytě, na venkově, nebo ve městě, neměli bychom zapomenout na krmítko pro ptáčky. Lze ho dát jak na zahradu, tak třeba do městského parku či na parapet. Opeřencům chutnají především semínka slunečnice, prosa, konopí, máku, lnu či řepky.

Vánoce s Radiem Zlín | Radio Zlín

11. Jmelí přináší štěstí

Zelené, pozlacené či postříbřené jmelí zajišťuje štěstí a ochraňuje dům. Ale pozor, jmelí přinese štěstí pouze tomu, kdo ho dostane jako dárek, takže si promyslíme, komu letos jmelí darujeme. Čím víc bílých kuliček na jmelí je, tím víc štěstí přináší.

12. Sázka na přírodní sedativa

Pokud jsme si na předvánoční víkend naplánovali pečení nebo velký úklid, naordinujme si před spaním šálek heřmánku. Spolehlivě nás uklidní a uspí. Trochu jako sedativum působí meduňka, lístky si můžeme dát do vody i do salátu. Mateřídouška dokáže přičarovat dobrou náladu. Stačí si prý jen vybavit její vůni a už se přeneseme na letní rozkvetlou louku.

13. Lucky kdysi kontrolovaly čistotu domu

13. 12. slaví svátek Lucie, tak všechno nejlepší! Dříve k tomuto datu patřila obchůzka Lucek. Byly to ženy celé v bílém hávu se začerněnými obličeji. Jejich obchůzka spočívala v kontrole práce a čistoty ve stavení.Lucky chodívaly se srpem, metlou či husím brkem a upozorňovaly na nepořádek a špínu v domě. My dnes víme, že před pečením nemá úklid příliš smysl, tak nás Lucky nerozhodí.

Vánoce v Řecku | Greece-Tours.cz - specialista na Řecko

14. Minutka na protažení těla

Například v mezičase, než se upeče další várka cukroví, si můžeme protáhnout tělo. Minutka na uvolnění se najde vždycky. Postavíme se, zhluboka se nadechneme a zatneme co nejvíce pěsti, hýždě – zkrátka všechny svaly na těle. Po zhruba 10 vteřinách pomalu vydechujeme a napětí povolujeme. Několikrát to celé zopakujeme.

15. Třetí adventní neděle

Do Vánoc už moc času nezbývá, a tak si uděláme kompletní seznam ingrediencí, které budeme potřebovat k přípravě štědrovečerní večeře. Je třetí adventní neděle, zapálíme už třetí svíčku na adventním věnci, které znamenaná přátelství.

16. Jak skladovat vánoční cukroví

Všechno vánoční cukroví už máme napečeno, tak ho uložíme dobře zabalené na chladném a vlhkém místě. Nejdůležitější je teplota – musí být mezi 10 až 15 °C, a to stálá, nesmí se měnit. Aby se všechno cukroví do Štědrého dne opravdu správně rozleželo, vložíme do krabice rozkrojené jablko, které pečivu předá vlhkost.

17. Hurá na nákup

O Vánocích obecně - Milujivánoce.cz

Do Ježíška zbývá už jen týden, možná by stálo za to vydat se na velký nákup. Vyrazíme ale brzy ráno nebo až pozdě večer. Návaly koupěchtivého obyvatelstva v přeplněných nákupních centrech by nám mohly zkazit sváteční předvánoční náladu.

18. S úsměvem jde všechno líp

Neberme všechny předvánoční přípravy smrtelně vážně! Je potřeba se smát, a to i tehdy, když nám zrovna není do smíchu. Třeba i bez zjevné příčiny nebo sami sobě. Jedna minuta smíchu totiž znamená pro organismus totéž co 45 minut fyzické relaxace. Při smíchu vznikají v mozku endorfiny, které uvolňují napětí, působí proti stresu. Smích spolehlivě rozhýbe celé tělo. Při intenzivním smíchu potřásáme hlavou a břichem a pohybujeme přitom vnitřním svalstvem. Pro všechny orgány je to výborný tělocvik.

19. Jak zabalit vánoční dárky

Poslední šance doma ještě uklidit, udělat nepečené cukroví a pořídit poslední dárky. Pokud nemáme dost fantazie a trpělivosti na balení dárků, koupíme dárkové krabice a tašky nebo si ty největší (není myšleno pouze rozměrově) dárky necháme zabalit. Ale nejosobnější je vlastnoruční balení dárků.

Kdy budou Vánoce a Silvestr, zavřené obchody | Finance.cz

20. Odřízněme se od okolního světa

Poslední páteční večer před vánočními svátky věnujeme jen a jen sobě, odpojíme se od okolního světa, vypneme mobil, tablet, počítač, televizi, rádio, zhasneme světla… doslova utlumíme svůj život. Stačí pouhá hodinka. Čeká nás pěkný frmol, tak musíme nabrat energii.

21. Vánoční stromeček

Pořídíme si vánoční stromeček odpovídající rozměrům stojánku, který máme doma. Ne všichni mají doma pilu a sekyru a pižlat kmen stromku nožem se moc nedá.

22. Čtvrtá adventní neděle

Štědrý den je na dohled na adventním věnci hoří i čtvrtá svíčka jménem Láska. A ve znamení lásky, přátelství, míru a naděje bychom měli prožít nejen poslední adventní neděli, ale i celé Vánoce. Kdo se Ježíška nemůže dočkat, může si zkrátit čas čekání výběrem vánočních pohádek a filmů ze svátečního programu FTV Prima. Tak šťastné a veselé! 

Vánoční stromek

Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváníNejvětší německý vánoční strom v roce 2008 před frankfurtskou radnicí

Vánoční stromek, také vánoční strom či vánoční stromeček, je ozdobený strom, obvykle stálezelený jehličnan jako smrk pichlavý, smrk ztepilý, borovice černá nebo jedle kavkazská, který je jedním ze symbolů Vánoc. Tradice zdobení stromku pochází z území Baltu a Německa a původně byl ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V 18. století se přidala tradice zdobení svíčkami. V domácnostech se zdobí malé stromky, které mohou být také nahrazeny umělými stromky, zatímco ve městech se staví velké veřejné vánoční stromy v průběhu adventu.

Obsah

Historie[editovat | editovat zdroj]

První publikovaný obrázek vánočního stromku v knize od Hermanna Bokuma z roku 1836Kresba vánočního stromku dánského malíře Viggo Johansena z roku 1891

Zavěšování ozdob na větve je starý polský lidový zvyk, který se datuje od slovanských pohanských tradic.

Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Stromek se také někdy zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Takže můžeme říci, že dnešní stromeček je moderní. Ozdobené větve rozdávali i koledníci (větvičky stálezeleného jmelí jsou s Vánoci spjaty od 18. století).

Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) a Německa. Do domovů začala pronikat v polovině 17. století. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami, které byly po nástupu elektrifikace nahrazeny vánočním osvětlením. Dále se rozšířila tradice do světa v 19. století. Ujímá se nejprve ve protestanských městech, poté na venkově. Katolická církev dlouho odolávala tomuto protestantskému zvyku a vánoční strom stál poprvé ve Vatikánu až v roce 1982.

Podle některých zdrojů byla tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v Lotyšské metropoli Rize v roce 1510, případně v Estonském Tallinnu v roce 1441. V obou případech prý šlo strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.[1]

Ačkoliv mnozí představitelé katolické církve považovali zejména v průběhu 19. století zdobení stromů za pohanský zvyk, další verze vysvětlující vznik tradice zdobení vánočního stromu vychází právě z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední „rekvizitou“ těchto her.[2]

Živě rostoucí stromy jsou zdobeny i v současnosti – za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý eukalyptový strom, rostoucí ve Styx Valley v Tasmánii, měřící úctyhodných 84 m. Aktivisté z JaponskaAustrálie a Kanady se jej snažili zachránit před těžbou dřeva a na nějaký čas se stal jejich domovem, 17. prosince 2003 jej vánočně ozdobili více než 3000 solárními světly.[3]

Vánoční stromek v Česku[editovat | editovat zdroj]

Vánoční strom na Staroměstském náměstí v roce 2016Raný příklad veřejného vánočního stromu pro děti nezaměstnaných rodičů v Praze, 1931

Česku poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách.

Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčkyjedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivemperníkem a především ovocem – jablky nebo hruškamimandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.[4]

Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Lidé doma mívají obvykle borovicejedlesmrky nebo umělé stromky.

Na náměstí ve městech se často umísťují velké veřejné vánoční stromy. Poprvé byl strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody v roce 1924 spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko.[5] Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o Vánocích rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem.[6]

Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. 31 metrů vysoký vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí v roce 2003 spadl a zranil čtyři lidi.[7] V Praze se každý rok umisťuje vánoční strom na Staroměstském náměstí, většinou jde o smrk vysoký od dvaceti do třiatřiceti metrů.[8]

Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku jsou smrk v Mladkově 30,57 m (k 1. 12. 2013)[9], smrk na Kvildě 26,5 m, smrk ve Valašské Bystřici 24,75 m, smrk ve Žďáru nad Sázavou 22,47 m a smrk v Postoloprtech 20,46 m.[10]

Vánoční stromek ve Spojených státech[editovat | editovat zdroj]

Tradice vánočních stromů v Bílém domě (USAWashington) sahá podle některých zdrojů do poloviny 19. století, podle jiných na jeho konec. O výzdobu se stará první dáma. Od roku 1961 bývá výzdoba stromku vždy nějak tematicky zaměřená.

40x vánoční cukroví

Cukroví milujeme stejně jako vy! Rohlíčky, hvězdičky, srdíčka, kuličky… Upečete letos osvědčené kousky a oprášíte léty prověřené receptury nebo se s námi pustíte do experimentů? Klasika na našich svátečních stolech rozhodně nesmí chybět, bez těch by Vánoce nebyli Vánocemi. Přesto, nebo právě proto, vsadíme nejen na tradici, ale i na originální a neotřelé kousky. Protože rovnováha musí být zachována i při pečení cukroví. Letošních vánočních příprav už se nemůžeme dočkat. Naše cukroví totiž fakt stojí za to! 

Medvídci s mandlemi

Likérové pralinky s datlemi a rozinkami

Plněné švestky v čokoládě

Radčino linecké cukroví

Ořechovo-čokoládové řezy

Janiččiny křupavé vanilkové rohlíčky

Plněné karamelové bochánky

Kávové košíčky s minipusinkami

Linecká kolečka

Perníčky

Florentinské cukroví

Perníkové stromečky

Čokoládové dortíčky

Karamelové košíčky

Babiččiny trojhránky

Dvoubarevné pracny

Makovo-kokosový šnek a kuličky

Opilý perník

Mandlové hříbky

Citronovomandlová kolečka

Vanilkové rohlíčky

Oříškové vločky

Malinové makronky

Išelské karty

Florentinky

Skořicoví sněhuláci

Mušličky s ořechovou náplní

Marcipánové kuličky

Čertíci

Maruščiny suchárky

Daniny rohlíčky Touha

Milčiny macešky

Nikolina nepečená roláda

Pavliny žloutkové čtverečky

Zuzčiny medové řezy

Stániny čedarové sušenky

Darinčino vinné cukroví

Šárčiny pařížské rohlíčky

Plněný perník

Karamelové oválky

Vánoce

Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech. V nejobecnějším smyslu je informace chápána jako údaj o prostředí, jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost (entropiisystému (např. příjemce / uživatele informace). Množství informace lze charakterizovat tím, jak se jejím přijetím změnila míra neurčitosti přijímajícího systému.[1]

Užší významy informace lze zhruba roztřídit takto:

  • V běžné řeči:
    • informace jako vědění, které lze předávat, jako obsah zprávy či sdělení;
    • informace (plurál) – místo, kde se lze o něčem informovat.
  • Ve vědě je informace vnímaným údajem o vlastnostech a uspořádání objektu (negentropie).
Bezpečnost informací se netýká jen IT firem
  • informatice tvoří informaci kódovaná data (protiklad šumu), která lze vysílat, přijímat, uchovávat a zpracovávat technickými prostředky. Množství informace je rozdíl mezi neurčitostí (entropií) informace (nebo stavu) před a po zprávě. Občas je slovo informace chybně zaměňováno s pojmem data, který spíše představuje „to, z čeho informaci získáváme“ (například číslo na konkrétní osobu z telefonního seznamu). Nosičem informace je signál.

Obsah

Výkl

Informační technologie - SYSTEMPARTNERS

ad pojmu informace[editovat | editovat zdroj]

Ve starší odborné literatuře můžeme najít snahu o uchopení pojmu informace rozdělením vnitřního obsahu pojmu do několika kategorií. (Niedhardt P.: Einführung in die Informationstheorie. Verlag Technik Berlin, Berliner Union Stuttgart 1957)

  • Informace sémantická se zabývá pouze sémantickým významem slov.
  • Informace pragmatická zohledňuje pouze přírůstek znalostí. Již známé není informací v tomto slova smyslu. Škola je zdrojem takovýchto informací.
  • Informace idealizovaná je dána individuálním hodnocením příjemce a je závislá na jeho předchozím vzdělání a zkušenostech, ale i na jeho okamžitém emocionálním stavu. Např. co se mi ráno líbilo, už nemusí platit odpoledne.
  • Informace inženýrská, definovaná C. E. Shannonem jako „snížení neurčitosti systému“ a matematicky vyjádřená jako logaritmus pravděpodobnosti nějakého jevu (přenosu zprávy) při rovnoměrném rozložení hustoty pravděpodobnosti. Pro pravděpodobnost 1/2 při dvojkovém logaritmu dostaneme jednotku zvanou bit. Bit je pouze jednotka informace, jako je metr nebo coul jednotkou vzdálenosti.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Informační entropie.

Fyzikální definice: Informace je schopnost organizovat, nebo v organizovaném stavu udržovat.[2] Informace obecně je proces vnímání a poznávání vlastností a uspořádání objektů kolem nás.

Pro živé bytosti lze definici informace doplnit také tím, že informace je odpovědí na otázku.[2]

Definice z teorie informace[3]Informaci I(X;Y) ve zprávě Y o zprávě X zdroje {\displaystyle \scriptstyle (X,Y)\sim ({\mathcal {X}}\times {\mathcal {Y}},p(x,y))}\scriptstyle (X,Y)\sim ({\mathcal  {X}}\times {\mathcal  {Y}},p(x,y)) definujeme jako relativní entropii {\displaystyle \scriptstyle D(p(x,y)\|p(x)p(y))}\scriptstyle D(p(x,y)\|p(x)p(y)) mezi skutečným rozdělením p(x,y) dvojice zpráv (X,Y) a součinovým rozdělením q(x,y) = p(x)p(y), kterým by se dvojice řídila, kdyby její komponenty X a Y byly vzájemně nezávislé, tj.{\displaystyle I(X;Y)=\sum _{x\in {\mathcal {X}}}\sum _{y\in {\mathcal {Y}}}p(x,y)\log {\frac {p(x,y)}{p(x)p(y)}}.}I(X;Y)=\sum _{{x\in {\mathcal  {X}}}}\sum _{{y\in {\mathcal  {Y}}}}p(x,y)\log {\frac  {p(x,y)}{p(x)p(y)}}.

(Logaritmus se obyčejně uvažuje dvojkový. V tom případě je informace vyjádřena v bitech.)

Vlastnosti informace[editovat | editovat zdroj]

Informace (aby dostála fyzikální definici) musí mít určité vlastnosti

Informace by měla být:

  • pravdivá
  • srozumitelná – různé jazyky, různé kódy, šifrování,
  • včasná,
  • Lapivá
  • relevantní, česky souvztažná – ne „já o koze, ty o voze“,
  • etická – platí jen pro mezilidské vztahy. Není to podmínka nutná, jako předchozí, ale žádoucí.

Informace je nezávislá na svém energetickém nosiči. Změna energetického nosiče má za následek pouze změnu vlastností přenosové trasy (kanálu), ale smysl či obsah informace nemění. Je to jako s přepravou nákladu – náklad se nemění, ať použijeme k přepravě koně, auto, nebo letadlo.

Některé souvislosti

  • Signál je vysílaný údaj o stavu a o uspořádání objektu. V případě příjmu a zpracování recipientem se může stát informací.
  • Modulace je způsob zobrazení signálu na jeho nosiči.
  • Šum je rozdíl mezi tím, co bylo do informačního kanálu vloženo a tím, co bylo přijato.
U022A : Analýza konkurence z pohledu IT
  • Kanál je informační cesta jakkoli realizovaná – např. i poštovní holub může být součástí informačního kanálu.

Záměrně falešná „informace“ se nazývá dezinformace nebo lež , pracuje s ní například propaganda. Rozdíl mezi dezinformací a lží spočívá v tom, že lež je používána pasivně jako obrana, zatímco dezinformace je aktivní. Nezáměrně špatná informace je chyba nebo omyl. Dezinformace, stejně jako chyba či omyl vede k nárůstu entropie systému, zatím co informace vede k poklesu entropie. Živé organizmy mají zápornou entropii.

Informace souvisí s rozlišováním, s rozdílem a určeností (například jako černé písmeno na bílém papíře). Informace má význam a je ji třeba odlišit od jejího hmotného nosiče – ať je to hlas, zvuk, obraz, písmo nebo disk. Povahu informace dobře vystihuje definice amerického antropologa Gregory Batesona: informace podle něho znamená „takový rozdíl, na němž záleží“ (the difference which makes difference).[4].

Schopnost rozlišení informace (srozumitelnosti) pak souvisí s tzv. odstupem signálu od šumu, který se udává v decibelech jako 10 × logaritmus poměru energie šumu k energii signálu.

Původ pojmu[editovat | editovat zdroj]

Latinské informatio znamená původně vtištění formy či tvaru, utváření. Slovo se však metaforicky používalo pro „utváření mysli“ – učení a vzdělávání – a odtud dalším významovým posunem mohlo znamenat i sdělení, zprávu. Odtud pochází slovo informátor, doložené od 16. století. Zkrácený tvar info vznikl až ve 20. století v angličtině. Vědecký zájem o informaci začíná také až ve 20. století v souvislosti s elektronickou komunikací a počítači a na druhé straně se studiem obecného uspořádání, struktur a kódů.

Šíření a uchovávání informace[editovat | editovat zdroj]

Rostoucí význam informací ve smyslu vědomostí a zpráv obrátil od konce 19. století pozornost vědců – zejména lingvistů – ke studiu znakových systémů a kódů. Informace se šíří řečí a v historické době i písmem, které ji kódují pomocí slov, hlásek a písmen. Ty nesou informaci jen proto, že tvoří ucelené systémy (slovník, fonetikuabecedu): hlásky nesou význam jen potud, pokud se od sebe zřetelně liší (Ferdinand de Saussure). S písmem vznikla první možnost trvalého uchovávání informace na hmotném nosiči, jež se dále rozvinula knihtiskem a konečně i elektronickými způsoby uchovávání kódované informace. Odtud vznikl i pojem informační společnost – společnost, která se ve stále větší míře opírá o shromažďování, využívání a šíření informací.[5]

Přenos informace[editovat | editovat zdroj]

S rozvojem elektrických a elektronických komunikací se informace stává i technickým pojmem, i když v poněkud posunutém významu, který se soustřeďuje na kódování informace a nezabývá se jejím smyslem či obsahem. Základním modelem pro přenos informace je soustava vysílač (kodér) – kanál – přijímač (dekodér). Roku 1948 publikoval Claude Shannon, který pracoval pro Bellovy laboratoře, průkopnickou publikaci A Mathematical Theory of Communication[6], v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků. Tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace.

Zpracování informací[editovat | editovat zdroj]

Zatímco účelem analogového přenosu informace je pouze přeměna hlasu nebo obrazu na elektrický signál, jeho věrný (nezkreslený) přenos a opačná změna na zvuk nebo obraz, už v telegrafii se objevila možnost úsporného kódování znaků. Morseova abeceda kóduje písmena a číslice do posloupností krátkých a dlouhých signálů (tečka a čárka), které se snadno a spolehlivě přenášejí. Na podobném základě pracuje i dálnopis, kde se však převod znaků abecedy do binárního tvaru (a nazpět) děje automaticky.

SHKM Hodonín - Informace pro mládežnické kategorie SHKM Hodonín

Kódovaná informace a její nosiče (děrná páskaděrný štítek, magnetické nosiče atd.) otevřela i další možnosti strojového zpracování informace, z nichž se vyvinula současná počítačová technika a informatika. Slovo „informace“ se zde však používá v několika rovinách: text, který právě píši, kóduji do písmen, ta se v počítači převádějí na binární kódy (ASCIIUNICODE) a přenášejí mezi počítači v určitých formátech, ale nakonec jako posloupnosti elektrických signálů, případně optických či elektromagnetických. Informace, které do systému vkládáme, dospějí ke svým adresátům jen tehdy, pokud všechny tyto transformace jejich kódování a zobrazení proběhnou podle přesně stejných pravidel v přijímači jako ve vysílači, jen v opačném směru. Přenosové sítě proto musejí pracovat s víceúrovňovými modely, kde si vysílače a přijímače na jednotlivých úrovních „rozumějí“: pisatel se čtenářem, program s programem, počítač s počítačem, modem s modemem atd.

Zpracováním informací obecněji se rozumí nejen přenos, ale i transformace informací. V počítačích a spol. se informace reprezentují pomocí dat – na kteréžto jsem wikilink dosud neviděl a o kterých zde máme pěkný refaktorizovaný článek.

Měření informace[editovat | editovat zdroj]

Množství informace na hmotném nosiči lze dokonce měřit. V knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky a v počítači se informace měří na bajty nebo bity. Jeden bit, odpovídá jednomu rozlišení typu „ano – ne“, nese informaci, ze které se dozvíme, který stav nastal ze dvou stavů stejně pravděpodobných (např. házení mincí). Je to základní jednotka informace. Bajt (anglicky byte) je skupina zpravidla osmi bitů, tím pádem může nabývat 256 různých hodnot a zhruba tak odpovídá jednomu znaku abecedy evropského jazyka (asijské symboly bývají obvykle kódovány užitím 2 až 4 bajty). Je to ovšem množství informace pouze v technickém smyslu slova: stránka textu může mít 1800 bajtů, to ale neříká nic o tom, co je v nich zaznamenáno. Stejnou velikost mohou mít užitečné a smysluplné zprávy, prázdné řeči nebo konečně i samé mezery. Pro stanovení informační hodnoty souboru dat lze použít entropii.

Let it Roll: První informace k letnímu open air festivalu | FANTOM -  kulturní magazín

Informace v dalších vědách[editovat | editovat zdroj]

Vedle běžného významu informací jako zpráv a vědomostí se informace dnes stala odborným pojmem v biologii i ve společenských vědách, zejména pod vlivem objevu genomu a genetického kódu. Zde je často ztotožňována informace s jejím původem, spočívajícím ve vlastnostech a uspořádání pozorovaných objektů. Genetická informace je totiž kódována pomocí pouhých čtyř nukleotidů (ACTG), jejichž trojice (kodóny) řídí syntézu proteinů; běžnými prostředky lze tedy měřit její informační obsah. Podobný informačně teoretický pohled se dnes rozvíjí také ve fyzice i ve společenských vědách.

Odkazy

Charakteristiky

Pojem Informace pochází z latinského výrazu Informare, což znamená dávat tvar, podobu, formovat, vytvářet představu či pojem. Je tedy zřejmé, že souvisí s utvářením znalostí a formováním lidského ducha. Informace jsou základem pro myšlení člověka i pro mezilidskou komunikaci. Informace jsou apriorně hodnotově neutrální, hodnotu jim přisuzuje až člověk.

Obecně je informace údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech, které v něm probíhají. Informaci můžeme tedy také chápat jako komunikovatelný poznatek, který je pro příjemce přínosný, nebo takové sdělení, které usnadňuje volbu mezi několika různými alternativami. [4]

Informaci si nelze představit ani jako hmotu, ani jako energii, proto ji někteří vědci označují jako další univerzální pojem, který se řadí k pojmům hmota a energie. Informace se tedy využíváním nespotřebovává. Jednotkou míry informace je jeden bit (binary digit). Bit vyjadřuje jednu ze dvou možných variant (0,1). [5] Zkoumáním a studiem informací a informačních procesů se zabývá informační věda.

Čtyři základní významy pojmu informace

Jak uvádí profesor Cejpek, pojem informace může mít čtyři základní významy: [2]

1) Informace jako psychofyziologický jev a proces Informací v tomto pojetí můžeme označit jen takovou zprávu, jejímž příjemce je člověk, vysílačem však může být i stroj. Informace zde mají povahu podnětů z okolního světa i z naší mysli, které stimulují mozek k jejich dalšímu zpracovávání. O informaci jako psychofyziologickém jevu a procesu mluví také Norbert Wiener ve svojí klasické definici informace: „informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním“. Významným předmětem zkoumání je zde tzv. Mind – Body problém, tedy problém, jestli je informace projevem lidské mysli či mozku, a v jakém vztahu k sobě jsou lidská mysl a lidské tělo. Zda je lidská mysl ovlivňována fyzickou činností mozku či mozek funguje na základě činnosti mysli, zda jsou tyto dvě činnosti na sobě vzájemně nezávislé, nebo zda fungují s naprosto identicky. Tento problém není v současné době vyřešen.

2) Míra odstranění entropie (neuspořádanosti) Míra neuspořádanosti (entropie) je odstraněna po přijetí informace. Tím je vyjádřena míra získané informace. Entropie klesá při růstu informace a naopak. Opakem entropie je negentropie, čili uspořádanost, organizace, informace.

Pin by CENIA, česká informační agentu on Odpady | 10 things, Let it be, Pets

3) Potenciální informace a data cirkulující v technických zařízeních Dalším typem informací jsou takzvané potenciální informace. Tyto informace jsou zaznamenány, tedy fixovány na libovolný hmotný nosič informací. Takovéto informace tak mohou být přenášeny v čase i prostoru. Podmínkou pro rozpoznání zaznamenané informace je znalost kódu, pomocí kterého byla na nosič zaznamenána. Data cirkulující v technických zařízeních jsou zvláštním poddruhem potenciálních informací.

4) Informace jako výraz různorodosti v objektech a procesech živé a neživé přírody Zde můžeme informace chápat jako produkt a objektivně existující součást evoluce, a to jak přirozené evoluce, tak i evoluce lidské kultury. Rozlišujeme zde informace biotické, které vznikly již pře člověkem a nejsou na něm nikterak závislé, a informace sociokulturní, které se objevují se vznikem člověka. Informace tedy existuje nezávisle na člověku.

Teorie informace

Výměna informací s okolím nám umožňuje udržovat vlastní existenci. Proces zpracování informací je trvalý, nepřetržitý, ale ovlivnitelný. Zabezpečení informací je spojeno s lidským jednáním a je údělem celé společnosti, bez ohledu na vývojový stupeň materiálních podmínek. Problémy se zpracováním informací se prohloubily během 20. století. Svět je zavalen spoustou informací a neexistují lidé, kteří by je všechny byli schopni zpracovat nebo evidovat.

Využívání a efektivní práce s informacemi vyžaduje o nich něco vědět.

  1. Co jsou to informace?
  2. Co jsou relevantní informace?
  3. Jak je získáme a jak zhodnotíme jejich využitelnost?
  4. Jak se přenášejí a jak jsou uloženy?

Základní podmínkou úspěšnosti jednotlivců je permanentní osvojování nových znalostí vytvořených jinými a tvorba znalostí vlastních. Abychom byli připraveni, musíme mít dostatek informací o informacích a možnostech manipulace s nimi.

Pojem informace

Název informace pochází z latinského informo, což znamená přanášet zprávu, oznámení, poučení. Otec kybernetiky Norbert Wiener označuje informaci jako to, co si vyměňujeme s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním.

Definic pojmu informace je velmi mnoho. Některé z nich jsou:

Informace je obsah jakéhokoli oznámení, údaje o čemkoli, s určením pro přenos v prostoru a čase. V nejširším slova smyslu je to obsah vztahů mezi materiálními objekty, projevující se změnami těchto objektů. (Terminologický slovník informatiky)

Informace je obsah zprávy, sdělení, objasnění, vysvětlení, poučení. (Slovník cizích slov)

Informace jsou údaje, čísla, znaky, povely, instrukce, příkazy, zprávy apod. Za informace považujeme také podněty a vjemy přijímané a vysílané živými organismy. (Oborová encyklopedie VT)

IT technologie - co to je a kde se používají? Informační technologie.  Informační technologie - IT

Jak informace chápat?

Informace – z hlediska kvalitativního

(obsah sdělení, význam zprávy) tím se zabývá INFORMATIKA

Informace – z hlediska kvantitativního

(množství a jeho měření) tím se zabývá TEORIE INFORMACE

Teorie informace

První publikace týkající se infromacem jejího přenosu a měření se objevily krátce po druhé světové válce. Jedním z důležitých vědců, který se touto problematikou zabýval, byl Claude Shannon. Claude Shannon stanovil základy teorie informace, definoval možnosti měření informačního množství zavedením pojmu entropie. Vyšel z předpokladu, že zprávy, které se přenášejí pomocí nějakého zařízení, patří do kategorie náhodných jevů. Formalizace je tedy založena na pravděpodobnostně-statistickém základu.

Shannonova definice informace:

Informace je míra množství neurčitosti nebo nejistoty o nějakém náhodném ději odstraněná realizací tohoto děje.

Informace rozšiřuje okruh znalostí příjemce.

Měření informačního množství

Entropie – název vypůjčený z fyziky, použitý pro měření informačního množství.

Jak kvantifikovat rozšíření okruhu znalostí příjemce?

Pravděpodobnost jevu – spojeno s individuálními vlastnostmi příjemce (Shannon).

Jevy a jejich realizace

Jev – náhodný proces s n možnými realizacemi (tah sportky, účast na přednášce, semafor na křižovatce apod.)

Realizace jevu – jeden projev, získání výsledku (vytažení 6 čísel, konkrétní počet osob na přednášce, svítící zelená na křižovatce apod.)

Předpokládejme například, že v národě je polovina žen a polovina mužů. Z toho 25% jsou blondýnky. Nyní někdo sdělí o neznámé osobě, že je to žena a má blond vlasy. Dále se dozvíte, že je vědeckou pracovnicí. To je poměrně cenná informace, protože takových blonýnek je asi jen 10%. Jsme schopni vyjádřit, kolik informace jsme v tomto rozhovoru obdrželi?

Pravděpodobnost, že jsem potkal ženu je 1:2. Pravděpodobnost, že ta žena je blondýnka je 1:8 a že je zároveň vědec 1:80.

P(v) = P(zena) \cdot P(blond) \cdot P(vedec) = {1 \over 2} \cdot {1 \over 4} \cdot {1 \over 10} = {1 \over 80}

Výpočet vlastní informace

Pro výpočet obdržené vlastní informace je potřeba zabývat se entropií. Ta vyjadřuje míru nejistoty obsažené v nějakém náhodném ději. Přepokládejme tedy, že máme konečný počet vzájemně se vylučujících jevů, jejichž pravděpodobnosti výskytu jsou p_i(x),\ldots,p_n(x). Entropii pak vyjádříme jako funkci těchto pravděpodobností.

Požadované vlastnosti funkce pro výpočet množství informace

  • Jev X má n realizací, množství informace je funkcí n.
  • Je-li n = 1, jedná se o jev jistý, množství informace je rovno nule.
  • Jevy X a Y probíhající současně a nezávisle, p(x,y) = p(x) * p(y): množství informace je dáno součtem množství jednotlivých jevů: f(x,y) = f(x) + f(y)
  • Jev X má n realizací, jev Y má m realizací. Je-li m > n, pak chceme i f(m) > f(n)

Funkce, která vyhovuje uvedeným podmínkám, je logaritmus. I(x) = \log n Zde předpokládáme, že pravděpodobnost každé realizace je stejná. Má-li jev n realizací, pak můžeme psát p(x) = 1/n, odsud pak n = 1/p(x).

Buď X množina výsledků náhodného děje, x výsledek realizace a p(x) pravděpodobnost tohoto výsledku. Každému x z X pak lze přiřadit reálné číslo I(x) nazývané vlastní informace o výsledku x, pro než platí:

I(x) = -\log p(x), \qquad (0 \ge p(x) \ge 1)

Číslo I(x) představuje množství informace obsažené ve výsledku x. Základ logaritmu – principiálně není podstatný. Ale používají se logaritmy o základu 2. Pak dostáváme výsledek v bitech.

Entropie

Zapište si do kalendáře: konference a novinky v nabídce školení Počítačové  školy Gopas

Jak spočítat informační množství celého jevu? Pomůžeme si shrnutím všech vlastních informací jednotlivých realizací. Předpokládejme, že jev X má n realizací X = x_1, x_2, \dots, x_n s pravděpodobnostmi p(x_1), p(x_2), \dots, p(x_n).

Entropie H(X) je dána určitou střední hodnotou vlastních informací všech realizací jevů:

H(X) = - \sum_{i=1}^{n} p(x_i) \cdot \log p(x_i)

Entropie zahrnující informační množství celého jevu se nazývá též úplná informace.

Kódování informace

Základní podmínkou komunikace je vytvoření signálního komunikačního kanálu. Informaci je pro tento účel nutné transformovat, tj. vyjádřit v jiném jazyce s jinou abecedou. Přiřazení znaků jedné abecedy znakům jiné abecedy se nazývá kódování, inverzní postup pak dekódování. Předpis, který toto přiřazování definuje, se nazývá kód. Z hlediska optimalizace přenosu je vhodné aby každý přenášený signál obsahoval co nejmenší množství informace. Proto a také z důvodu omezení šumů používáme kódování informací.

Kvalita kódování, redundance

Z hlediska optimálního přenosu je efektivní kód, který obsahuje minimální počet informačních prvků, každý znak kódu tedy má maximální entropii. Kvantitativně je hospodárnost kódu vyčíslitelná redundancí (nadbytečností), podle vztahu:

R = 1 - H/H_{max}.

H je zde entropií jazyka a H_{max} je maximální entropie při použití téže abecedy (všechny znaky jsou stejně možné).

Způsoby kódování

Nejpoužívanější výstupní abecedou kódování je dvojková abeceda, tj. abeceda obsahující prvky 0 a 1.

Rovnoměrné kódování – každému znaku je přiřazen stejně dlouhý kód. Obvykle je jednodušší, rychlejší na zpracování, ale méně hospodárné. Toto kódování totiž přiřazuje každému znaku abecedy stejně dlouhý kód bez ohledu na četnost jeho výskytu. Typickým představitelem je Baudotovo kódování

Nerovnoměrné kódování – každému znaku je přiřazen jinak dlouhý kód. Pro konstrukci a zpracování je obtížnější, může však být maximálně hospodárné. Představiteli tohoto typu kódování jsou Shannon-Fanovo nebo Huffmanovo kódování.

Příklady kódů

Zdroj produkuje 4 znaky A, B, C, D. Předpokládáme pravděpodobnosti znaků:

\begin{tabular}{ll}
        \begin{tabular}{|c|c|c|r|}
        \hline
        \textbf{znak} & $\mathbf{p_1(x)}$ & \textbf{kód 1} & \textbf{kód 2} \\ \hline\hline
        A & 0,25 & 00 & 0 \\ \hline
        B & 0,25 & 01 & 10 \\ \hline
        C & 0,25 & 10 & 110 \\ \hline
        D & 0.25 & 11 & 111 \\ \hline
        \end{tabular}
        &
        \begin{tabular}{|c|l|c|r|}
        \hline
        \textbf{znak} & $\mathbf{p_2(x)}$ & \textbf{kód 1} & \textbf{kód 2} \\ \hline\hline
        A & 0,5 & 00 & 0 \\ \hline
        B & 0,25 & 01 & 10 \\ \hline
        C & 0,125 & 10 & 110 \\ \hline
        D & 0.125 & 11 & 111 \\ \hline
        \end{tabular}
        \\
        \end{tabular}

Shannon-Fanův algoritmus

Je založeno na četnosti výskytu jednotlivých znaků abecedy.

  1. Znaky uspořádáme sestupně podle pravděpodobnosti jejich výskytu.
  2. Vypočteme kumulativní pravděpodobnosti.
  3. Rozdělíme znaky do dvou skupin tak, aby jejich součtové pravděpodobnosti byly blízké, tj. v prvním kroku 0,5.
  4. Krok 3 opakujeme tak dlouho, dokud existují vícečlenné skupiny znaků.

\begin{tabular}{|c|l|l|l|l|l|r|} \hline \textbf{znak} & \textbf{p(x)} & \textbf{s} & \multicolumn{3}{l|}{\textbf{skupiny}} & \textbf{vysledek} \\ \hline\hline $x_1$ & 0,30 & 1,00 & & \multicolumn{2}{l|}{0} & 00 \\ \cline{5-6} $x_2$ & 0,24 & 0,70 & 0 & \multicolumn{2}{l|}{1} & 01 \\ \cline{4-6} $x_3$ & 0,20 & 0,46 & & \multicolumn{2}{l|}{0} & 10 \\ \cline{5-6} $x_4$ & 0,15 & 0,26 & 1 & & 0 & 110 \\ \cline{6-6} $x_5$ & 0,11 & 0,11 & & 1 & 1 & 111 \\ \hline \end{tabular}

Huffmanovo kódování

Stejně jako Shannon-Fanovo kódování využívá četnosti jednotlivých znaků pro optimální zakódování.

  1. Seřadíme pravděpodobnosti výskytu jednotlivých znaků sestupně pod sebe.
  2. Sečteme poslední dvě pravděpodobnosti a vytvoříme nový sloupec pravděpodobností, kde ty dvě, které jsme sčítali nahradí jejich součet.
  3. Všechny pravděpodobnosti v novém sloupci seřadíme sestupně podle velikosti a propojí se spojnicemi s hodnotami v původním sloupci.
  4. Spojnice pravděpodobností p(x_{n-1}) a p(x_n) se sjednotí, ale předtím přiřadíme p(x_n) bit kódového slova s hodnotou 1 a p(x_{n-1}) bit s hodnotou 0.
  5. Takto postupujeme, dokud se součet posledních dvou čísel nerovná 1.
  6. Závěrečné kódování každého slova pak probíhá po spojnicích jako sbírání zapsaných bitů kódového slova tak, že jdeme po spojnicích a zapisujeme všechny bity, které po cestě potkáme.
  7. Nakonec se celý zápis obrátí odzadu dopředu a výsledkem je kódové slovo pro danou událost.

huffman

huffman2

\begin{tabular}{|c|l|r|}
        \hline
        \textbf{událost} & $\mathbf{p(x_i)}$ & \textbf{kód} \\ \hline\hline
        $x_1$ & 0.35 & 00 \\
        $x_2$ & 0.15 & 010 \\
        $x_3$ & 0.13 & 011 \\
        $x_4$ & 0.09 & 101 \\
        $x_5$ & 0.09 & 110 \\
        $x_6$ & 0.08 & 111 \\
        $x_7$ & 0.05 & 1001 \\
        $x_8$ & 0.04 & 10000 \\
        $x_9$ & 0.02 & 10001 \\
        \hline
        \end{tabular}

Výpočet kódu u vlastního textu je možné vyzkoušet pomocí následující aplikace:Download and save

Aritmetické kódování

Dalším statistickým komprimačním algoritmem je aritmetické kódování, které přiřazuje každé zprávě číslo z intervalu  <a,b) ⊆ <0,1). Jedná se o hardwarově velice náročné kódování, které navíc není bezprefixové, díky tomu se také prosazuje velice pomalu.

Při kódování si algoritmus opět nejprve zjistí pravděpodobnosti prvků ze vstupní abecedy. Poté rozdělí základní interval  <0, 1) na různě dlouhé části podle pravděpodobností prvků. Po přečtení prvního znaku vybere subinterval příslušející přečtenému znaku, tento interval opět rozdělíme, a takto rekurzivně pokračujeme do té doby, než přečteme poslední znak zprávy. Tímto
získáme interval <a,b) pravděpodobnosti reprezentující danou zprávu, poté stačí vybrat libovolný prvek z tohoto intervalu (nejlépe prvek, který jsme schopni zaznamenat nejkratším výstupním řetězcem), který společně s počtem výskytů prvků ze vstupní abecedy a velikostí zprávy tvoří její kompresi.

Aritmetické kódování
Na obrázku je zobrazen příklad aritmetického kódování zprávy „ABAC“. Z výsledného intervalu <19/64, 5/16), který tvoří kód vstupní zprávy, vybereme libovolné číslo, nejlépe to, které dokážeme reprezentovat nejkratším binárním zápisem.  Toto kódování je velice náročné na počítání s reálnými čísly, při delší zprávě bychom totiž již nebyli schopni dosahovat potřebných přesností, a některé subintervaly by nám mohly začít splývat, proto se používá komprimace po blocích, kdy bloky jsou tak velké, aby zajišťovaly při rozdělování dostatečnou přesnost. Zde se pak objevuje problém s prefixovostí tohoto kódování. 

Dekódování se provádí obdobně, podle přiložených pravděpodobností se prvků rozdělíme základní interval. Ten subinterval, který obsahuje kód zprávy, zvolíme jako základní pro druhý krok a na výstup pošleme jemu příslušející znak. Ve druhém kroku pracujeme stejně s tím rozdílem, že místo základního intervalu uvažujeme interval, který jsme získali v předchozím kroku. Obrázek 1 rovněž ukazuje způsob dekomprese, kdy stále vybíráme ten interval, který obsahuje kód zprávy. Na výstup pak vypisujeme znaky příslušející jednotlivým intervalům. Rovněž lze k tomuto kódování přistupovat adaptivně, tj. pravděpodobnosti prvků jsou relativní vzhledem k zatím zpracované části zprávy. Nemusíme pak přikládat informaci o počtu výskytů prvků v abecedě. 

Zabezpečení informace při přenosu

Pod pojmem zabezpečení informace lze chápat jednak mechanismus umožňující na přijímací strnaně zjistit nebo i opravit chybu vzniklou při přenosu technickou nedokonalostí přenosového kanálu, a jednak mechanismus zabraňující přečetení informace neoprávněnou osobou.

V každém připadě se zvětšuje objem dat aniž by se zvětšil objem vlastní užitečné informace, z tohoto hlediska je tedy zabezpečení chápáno jako redundance.

Detekce chyby

  • zabezpečení paritou
  • kontrolní součet (CRC)
  • Hammingův kód

Zabezpečení proti neoprávněnému čtení

  • šifrování
  • podepisování

Zabezpečení paritou

Ke každému úseku dat je připojen další bit, který svou hodnotou doplňuje počet binárních jedniček na počet lichý nebo sudý (sudá/lichá parita)

10010011\,10110101 \rightarrow 10010011\mathbf{0}\,10110101\mathbf{1}

Kontrolní součet

Data se rozdělí na úseky požadované délky (8, 16, 32 bitů) a tyto úseky se sečtou po bitech bez přenosu. Vzniklý úsek dat se připojí k datům přenášeným.

\begin{tabular}{lr} 10100010 & Data \\ 11010111 & \\ 11010101 & \\ 01100110 & \\ \hline 11000110 & CRC \\ \end{tabular}

Hammingův kód

Kód, kterým je možné chybu nejen lokalizovat, ale i opravit se nazývá samoopravný kód. Je možné pomocí něj lokalizovat i několikanásobné chyby.

Společnost 4.0, Informace a data v 21. století

Hammingův kód je založen na principu  vhodně vybrané množiny povolených hodnot. Všechny informace jsou kódovány do těchto hodnot a je-li přijata hodnota nepatřící do množiny, je detekována chyba a případně je chyba opravena.

Výběr povolených hodnot je proveden na základě velikosti Hammingovy vzdálenosti. Hammingova vzdálenost hodnot h_i a h_j je celé číslo k, které udává počet změn (z 0 na 1 a opačně), které musí být provedeny, abychom z hodnoty h_i dostali hodnotu h_j. Všechny povolené hodnoty mají stejnou Hammingovu vzdálenost. Je-li přijata hodnota, která je vzálena od povolené hodnoty méně než k/2, je opravena na nejbližší povolenou hodnotu. Je-li přijata hodnota o vzdálenosti přesně k/2, je označena za chybnou.

Význam: Informace = přesná a včasná data, které mají svojí specifikaci a jsou organizována za účelem prezentace v takovém kontextu, který dává smysl a význam. Jejich cílem je zvýšení porozumění a snížení nejistoty. Informace mají svojí důležitost, jelikož dokáží ovlivnit chování, rozhodování nebo výsledky. Pouhé části informací jsou ovšem bezcenné, jelikož po jejich obdržení zůstávají věci nezměněny. Ve světě počítačů slouží informace ke zpracování, skladování nebo přenášení dat. V běžném životě je akt informování chápán jako komunikace za účelem získání nebo sdělení nových skutečností.

Zdroj: https://it-slovnik.cz/pojem/informace/?utm_source=cp&utm_medium=link&utm_campaign=cp